Toxický vztah (2. část): jak se s ním vyrovnat?

Kolegialita, ohleduplnost, upřímnost, laskavost, loajalita; tyto a další ctností očekáváme od svých přátel a příbuzných. Můžeme je skutečně požadovat? Jak řešit toxický vztah?

V předchozím díle jsem popisovala 5 znaků, podle kterých poznáte toxický vztah a to, že jste v něm uvízli. Tentokrát si řekneme, jak takové vztahy řešit, a to z obou stran. Jsem totiž připravená i na variantu, že i vy můžete být oným manipulátorem způsobující toxický vztah.

Způsoby řešení toxického vztahu

Podle Sherie Campbell se dá řešit toxický vztah takto.

  1. Přátelský vztah: trocha hereckého talentu vám může krátkodobě pomoci v kontaktu s toxickým člověkem. Zvlášť v rodině. Vědomě dopřejte druhé straně pozornost, kterou žádá, avšak tato varianta má háček. Toxický manipulativní člověk má závažný problém s klidem. Ať kroužíte kolem dramatu jakkoli pečlivě, jednou šlápnete na minu. S největší pravděpodobností ve chvíli, kdy se to protistraně hodí. A pak se velice obtížně z té šlamastiky dostává.
  2. Omezený kontakt: omezení kontaktu na nutné minimum taky funguje. Takto vznikají určité hranice přirozeně, a to právě díky vzdálenosti a nemožnosti náhodného kontaktu. Bohužel i tato varianta je problematická, protože toxický manipulátor bývá dostatečně prozíravý na to, aby váš záměr prohlédl.

Tyto dvě varianty dokážou do určité chvíle fungovat ve většině toxických vztahů (kromě partnerského; tam je velice těžké něco takového praktikovat). Úhybné manévry nějakou dobu fungují v přátelském styku, fungují také v rodině, avšak jen dočasně. Manipulativní přítel nebo člen rodiny si vás najde; a bude vás hledat od chvíle, kdy si začne uvědomovat úhybný manévr. A pak začne svou manipulaci stupňovat.

Nejdůležitější je tohle: Když toxičtí členové rodiny vycítí, že jsme se stáhli, nebo se od nich odtahujeme, stupňují svou manipulaci, protože nerespektují naši potřebu být samostatně myslícími lidmi. Nechtějí, abychom měli prostor a čas racionálně přemýšlet nad vztahem vůči nim, protože když tak učiníme, budou odhaleni a ztraceni. Z tohoto důvodu je nejhorším rozhodnutím zlatá střední cesta. Nemají ani tušení, jak se chovat. Chtějí mít všechno, nebo nic. Když toxičtí členové rodiny vytuší šedý prostor mezi námi, obvykle s námi přeruší pouta.“

„Máte toxické členy rodiny? Jednejte s nimi takto“ Sherrie Cambell (www.mocvedomi.cz)

3. Žádný kontakt: A pokud nemohou mít všechno, nemají tedy nic. Časem dospějete do bodu, kdy nejlepší volbou je žádný kontakt. Toto rozhodnutí bolí, zvláště jde-li o rodiče nebo dlouholetého přítele. Ale jednoho dne se nám zalíbí být sebou samým více, než někým jiným, a proto nás začne ubíjet hraní dvojrole. A pokud máte už dost být někým jiným, tak si vyberete být sám sebou a kontakt ukončíte.

Máte na to právo a nesmíte cítit pocit viny, přestože to možná velice bolí. Jedná se o matoucí rozhodnutí, zvláště jde-li o rodinu, protože opuštění rodiny máme zafixováno jako velice nemorální krok. Ale je lepší přetnout pouta, než si nechat lámat srdce. Zvlášť pokud neexistuje šance, že se druhá strana omluví a změní své manipulativní chování.

Protože si uvědomíte, že vinou toxického vztahu máte neustálou potřebu se obhajovat. Že celý vztah je jen a jen o druhé osobě. Že ve vztahu dominuje teatrální mlčení, obviňování, hádky. Že tento toxický vztah ovlivňuje vaše další vztahy, vaše zdraví, zvyšuje váš stres a komplexně vás ničí.

A pokud jde o životního partnera, nastal největší čas, aby jím nebyl.

toxický vztah

Pomoc! Jsem toxický!

Mnohem víc, než uvědomění si toxického vztahu, bolí uvědomění, že toxický vztah sami způsobujete. Pokud jste si to uvědomili, bravo! Jak to můžete rozeznat?

  1. Protistrana často mlčí, je v depresi, uzavírá se do sebe, ztrácí zájem komunikovat.
  2. Na partnerovu neschopnost komunikovat reagujete křikem, vydíráním, ultimáty, citovým vydíráním, hysterickými scénami.
  3. Partner se chová roboticky podle vašich pokynů, „je poslušný“, přestože by se raději rozhodoval podle sebe.
  4. Své požadavky přinášíte svým komunikačním partnerům s vášní a jasným cílem, na jehož naplnění trváte.
  5. Nedokážete si představit, že by partner cokoli volil podle sebe, přestože jste projevil/a dostatečně svůj názor.
  6. Víte lépe, než váš komunikační partner, co by měl dělat, jak by měl nakládat se svým volným časem, se svým životem apod.
  7. Pokud komunikační partner projeví nesoulad s vašim názorem či nápadem, máte potřebu systematicky jej ohýbat až do momentu, kdy neudělá to, co chcete. A připadá vám to v pořádku.
  8. Váš komunikační partner s vámi žije/komunikuje jen proto, že jste ho k tomu donutili, nikoli proto, že by sám chtěl.
  9. Držíte protistranu v šachu nějakým dluhem z minulosti a neustále to protistraně připomínáte jako argument, proč by měla být na vaší straně.
  10. Máte málo loajálních přátel, kteří se nesesypou při komunikaci s vámi. A i ti vás berou s rezervou, uklidňují vaše emoce a hovoří o vás, že „jste tak trochu jiní/komplikovaní„.

Našli jste se? Je to velice nepříjemné, co? Ale vždy se dá na sobě zapracovat. A daná práce se projeví jak na vašem klidu, tak na vašem vztahu s lidmi okolo.

Naučte se naslouchat. Důležité je uvědomit si, co ten druhý říká, co chce a uvědomit si, že má stejné právo na rozhodnutí a přání, jako vy. Zvlášť jde-li o jeho život. Je v pořádku zdravě a úměrně vyjádřit emoce, popište je co nejdůkladněji a předem si uvědomte, čím vám váš partner ubližuje, pokud se rozhodne dělat něco po svém.

Zdržte se manipulace a vydírání pláčem či křikem. Buďte upřímní k sobě samým i ke druhému. Zkuste namísto hysterických záchvatů zachovat klid a vyjádřit jednoduše své potřeby. Používejte celé věty:

Jsem zklamaná, protože…
Jsem rozzlobená, protože…
Cítím strach, protože…

A hlavně buďte konkrétní. Pokud chcete, aby vás druhá strana pochopila, popište důvod, proč danou emoci cítíte. Nezapomínejte, že ani váš strach, ani vaše zklamání není důvod, proč by měla protistrana jednat v souladu s vašim přáním. Budete-li jednat klidně, protistrana se nebude bát vysvětlit vám své důvody, proč jedná tak, jak jedná. Jeho stanovisko mu nerozmlouvejte, nekritizujte, zapomeňte s citovým vydíráním. Bojíte se opuštění a chaosu ve vašem světě, ale za to protistrana nemůže. Meditujte nad pojmem „nesobecká láska„.

Hlavně se toho nebojte. Každý má nárok na to dělat chyby. Neberte toto objevení za další důvod, proč mít máslo na hlavě a ubližovat sobě i jiným. Přijměte informaci s respektem a pokorou. Čeká vás nádherná cesta objevení své osobní integrity.

Pokud vás článek oslovil, můžete se přihlásit k odběru novinek zde, koupit mi kafe nebo mi přispět na Patreonu.

One comment

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *