ruční práce

Monotasking snižuje chybovost až o 50 %

Schopnost dělat více věcí najednou byla snad odjakživa obdivovaná jako něco vysoce přínosného a efektivního. Jaký vliv má ale multitasking na náš mozek? Jak nám může být užitečné soustředění na jednu činnost, tedy monotasking?

V tomto článku si řekneme, jak věda nahlíží na vykonávání několika činností v jeden okamžik, proč a jak je lepší soustředit se na jeden úkol a jaké jsou benefity tohoto přístupu.

Co je to multitasking?

Nejprve si vymezme termín multitasking, o jehož protikladu budeme dnes polemizovat. Multitasking je stav, kdy procesor vykonává více příkazů najednou. V minulosti to nebylo v IT běžné. Starší počítače mohly vykonávat pouze jednu účetní úlohu v reálném čase (například v systému MS DOS), vykonávaly tzv. monotasking. Multitasking je schopnost procesoru velmi rychle střídat různé příkazy, díky čemuž má uživatel počítače zdánlivý dojem, že počítač vykonává všechny výpočetní operace zároveň. Multitasking dnešní operační systémy ovládají běžně, a proto se v tomto kontextu už používá ojediněle.

Teď se ale z techniky vraťme zase do psychologie. V širším smyslu se pojem multitasking používá jako označení situace, kdy je člověk schopen vykonávat více činností najednou. Odezva na tento jev se různí. Jedni ji považují za efektivní využití času, jiní tvrdí, že efektivita daných činností naopak klesá.

Monochronní vs. polychronní lidé

A tak běžně pracujeme na několika činnostech zároveň. Zatímco jíme, sledujeme televizi, při mytí nádobí sledujeme televizi, při šití roušek posloucháme podcasty, při čtení posloucháme hudbu nebo něco zakusujeme. Určitý druh nudy, zatímco už vykonáváme nějakou činnost, je pro nás už tak běžným jevem, že při chůzi kontrolujeme maily, aniž by nám to připadalo divné. Někdy i během klasicky lenošících činností, jako je sledování televize, provozujeme ještě „subtasky“, jako je chatování nebo luštění křížovek.

Podle výzkumu Allena Bluedorna záleží na osobních preferencích jedince. Zatímco jeden člověk je spokojenější, když další úkol začne až po dokončení předchozího, jiní lidé potřebují k fungování více paralelně rozpracovaných činností. Jejich výkony mohou přitom být stejně dobré. Termín multitasking není ani v podstatě používán ve všech případech správně.

Nyní můžeme znovu odkázat na technologický původ multitaskingu. Zatímco jeden průzkum se zabývá multitaskingem v tom smyslu, jaký jsme popsali v odstavci o operačních systémech (tedy rychlé střídání různých úkolů až do domentu, kdy je dosaženo několika různých cílů – například když vaříte a u toho stíháte uklízet), jiný průzkum hovoří o různých činnostech vykonávaných v jedné chvíli (například sledování televize při práci). Proto se výsledky průzkumů v této oblasti různí; zadavatelé totiž k termínu multitasking přistupovali odlišně.

monotasking vs. multitasking
O ženách se často říká, že jsou schopné dělat více věcí najednou. Posle posledních výzkumů je jejich schopnost soustředit se stejná. Historicky byly však nuceny kvůli zvládání domácnosti členit domácí práce na několik částí. Zdroj obrázku: Pixabay

Multitasking škodí mozku

V srpnu 2010 vyšel v Chicago Tribune článek s názvem „Multitaskingem trochu hloupneme“ (Multitasking make us a little dumber), který popisuje studii Institute of Psychiatry at the University of London. Tato studie zaznamenává zřetelnější pokles IQ u osob, které „multitaskují“ různé činnosti související s elektronickými médii (např. telefonování během psaní e-mailu), než u osob, které ponocují nebo pravidelně kouří marihuanu. Tento článek také upozorňuje na fakt, že většina osob není schopná reálného multitaskingu, protože v reálu lidské pojetí multitaskingu probíhá právě jako přeskakování z tématu na téma, z aktivity na aktivitu a žádná z danných činností není vykonána tak svědomitě, jako by tomu tak bylo během „monotaskování“. Monotasking zásadně snižuje chybovost, která může být u multitaskování až o 50 % vyšší!

Skutečné hloupnutí je tak pojímáno více globálně. Děti, které vyrůstají v návyku na takovéto přeskakování činností, se hůře soustředí a mají nižší výkonnost. Multitasking také zhoršuje schopnost rychle se rozhodovat. Nejenom že jsme zahlcení informacemi, my toužíme po stále širším výběru možností a jsme méně schopní zvolit si jednu variantu. Autor článku, Jim Solish, viceprezident marketingové společnosti v Clevelendu, popisuje situaci, kdy klienti, kteří si dříve vystačili s několika málo variantami kampaně, chtěli později mnohonásobně více variant, které nakonec navzájem „překombinují“ všechny do jednoho projektu.

Jak se nastavit na monotasking?

Nalaďte se na hlubokou práci

Tento kostrbatý termín je opozitem ke spojení „plytká práce“. Plytká práce je činnost, kterou nevykonáváme s hlubokým soustředěním, nenese známky větší kreativity a poznáte ji tak, že je možné ji snadno nahradit robotickým programem. Oproti tomu hluboká práce se vyznačuje možností využít kreativní postupy. Vyžaduje hluboké soustředění (bez jakéhokoli vyrušování) a ochrana před plytkostí. Tu může přinést paralelní sledování sociálních sítí. Tomu můžete předejít například programem kontrolujícím váš čas trávený na těchto platformách. Více o pojmu hluboká práce pojednává ve stejnojmenné knize Cal Newport.

TIP! Stanovte si denně 2 – 4 hodiny intenzivní práce na jednom projektu, a to bez vyrušování (telefonních hovorů, mailů, sociálních sítí a jakéhokoli odbíhání).

Sledujte své biorytmy

Každý z nás má své vlastní biorytmy, které se během dne proměňují. Naše energie stoupá a klesá. Jednou až dvakrát denně je naše křivka výkonnosti na vrcholu. V této době se dokážeme maximálně soustředit na svou práci bez vyrušení. Monotasking bude v této chvíli nejjednodušší.

Zbavte se rozptylování

Rozptylovat vás může nejen zvukový podkres nebo proklikávání na sociální sítě, ale také vaše vlastní snaha soustředit se. Ocitáte se tak v začarovaném kruhu. Různí motivační guruové doporučují napsat si seznam deseti činností, které musíte ten den vykonat, ale toto číslo je příliš vysoké k tomu, aby se dalo všechno stihnout. Na druhou stranu je dostatečně vysoké na to, abyste sebe samé začali kritizovat a ponižovat.

Každé ráno si položte při plánování rozvrhu tyto dvě otázky:

  1. Co plnohodnotného a smysluplného bych mohl dnes udělat?
  2. Jaké dvě nejdůležitější věci můžu dnes udělat a které mohou mít co největší dopad?

První otázka vám připomene, abyste do svého dne zahrnuli aktivity, které vám přinášejí naplnění a podporují pocit pohody. Těmi aktivitami může být čtení knihy nebo výlet s dětmi. Druhá otázka vás donutí zaměřit se na dvě věci, na kterých skutečně záleží, a odvrátit vaši pozornost od věcí, které jsou jen zdánlivě důležité.

Pro mnojho lidí je stále nejsmysluplnější trávit čas ručními pracemi, jako je pletení, háčkování a šití. Nejenom že si procvičíte motoriku, ale také si tak můžete vyrobit mnoho zajímavých doplňků. Zdroj obrázku: Pixabay

Stavte svůj den jako mrakodrap

Stavba každoho mrakodrapu začíná stavbou základů ze silných jádrových trubic, které jsou obklopené podpůrnými nosníky. Takto stavte i svůj denní rozvrh.

Tím jádrem jsou dva nejdůležitější úkoly z otázky č. 2. Ty jsou v rozvrhu obklopeny dílčími doplňujícími úkoly (různé druhy plánování, papírování a komunikace). Zásadní bloky programu proto zařaďte do úseku 2 – 4 hodin hluboké práce a ostatní aktivity shromážděte do vlastních bloků. Například namísto průběžného sledování e-mailu si pro tuto činnost vyřiďte jeden časový blok, a to klidně několikrát denně. Tím ušetříte čas a vyhnete se případnému multitaskingu, který vás zdržuje od hluboké práce.

Najděte si prostor pro negativní čas

Při multitaskingu se často stává, že se po přechodu na další činnost ještě v myšlenkách vracíme k předchozí činnosti. Tento fenomén se nazývá reziduum pozornosti („attention residue“). Většinou máme den naplánovaný od východu do západu slunce tak, že není možné dodat mozku potřebný odpočinek, který z neurologického hlediska tolik potřebuje.

Určete si v denním plánu prostor pro dvě až tři hodiny tzv. negativní čas. Ten může sloužit vámi vybrané aktivitě (čtení, procházka se psem, malování). Tato doba je velice důležitá k tomu, abyste si stanovili, kdy už váš pracovní den skončil a už nejste nadále dostupní na e-mailu nebo telefonu. Tento čas slouží jen vám a vašemu odpočinku. Bez ohledu na to, jakou činnost vykonáváte, je důležité žít v přítomnosti.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *