toxický vztah

Toxický vztah (1. část): 5 znaků, že jste v něm uvízli

Kolegialita, ohleduplnost, upřímnost, laskavost, loajalita; tyto a další ctností očekáváme od svých přátel a příbuzných. Můžeme je skutečně požadovat? Kde končí funkční a kde začíná toxický vztah?

Ani si neuvědomujeme, že to tak je, ale všechny vztahy, které vedeme, nám musí být k užitku. Je už na vás, jestli je vám tím užitkem socializace, získávání prestiže, obchodních vztahů, pokrytí potřeby citových vazeb nebo jednoduše zábava.

„Normální“ vs. „nenormální“ vztahy

Většinu vztahů se snažíme rozvíjet tak nějak automaticky a bez zvláštní námahy. S většinou přátel máme shodný pohled na některá témata, vkus na určité drobnosti nebo zkrátka podobný komunikační profil. Ať už se bavíme o milencích, partnerech, přátelích a bohužel i příbuzných, vždy by měl vztah přinášet více benefitů, které se mohou zdát na první pohled hloupé nebo povrchní.

Většinou nemáme potřebu takto nad vztahy uvažovat. Žijeme, pracujeme, potkáváme lidí, kteří nás baví a s nimiž se vídáme rádi, i když třeba ojediněle. Pokud si s lidmi nemáme co říct, mělo by být jednoduché danou vazbu „vyghostnout“do ztracena nebo přerušit.

Mělo by být. Ale není.

Ve světě, který není ideální, narazíme na vztahy, které nás vysávají, ničí, vzbuzují v nás strach o svůj život (více či málo opodstatněný), výčitky. Jde námi život, svobodu, ztrátu integrity. Nahoďme si pár kroků, podle nichž lze takový vztah poznat.

Jak poznáte toxický vztah?

Toxický vztah má tendence brát nám svobodu a prakticky není možné domluvit se na kompromisu.
Manipulátor chce všechno, nebo nic.

Nepřináší nám radost

Samozřejmě že vztah, který nám nic nedává, není automaticky toxický, nicméně je to vstupní podmínka pro to, aby se vztah začal rozvíjet toxicky. A je to první myšlenka, která nás vede k pochybám o tom, jestli je daný vztah v pořádku. Pokud vás vztah nenaplňuje, nerozvíjí, netěší, případně vás rovnou ničí, dusí a poškozuje, zapněte režim extrémní pozornosti.

Cítíte se poškozováni

Co to znamená? V toxickém vztahu nejste sami sebou. Jste někým jiným, a to osobou, jakou z vás protistrana chce mít. Měníte se v někoho jiného a neautentického, a to ze strachu z psychického nátlaku, nebo fyzického násilí. Máte pocit, že ten druhý má neustále navrch. Necítíte se jako rovný partner, ale jako něčí otrok.

Pokud s vámi daná osoba není, jste uvolnění a spokojení. Jste sami sebou jen tehdy, kdy stojíte v dané chvíli MIMO vztah, daleko od druhé strany. Vzdálenost tento pocit proměňuje. Vyrazíte si ven s někým jiným a slyšíte věty jako „ty jsi úplně jiný/jiný, já tě vůbec nepoznávám“. Při opětovné komunikaci s druhou, toxickou stranou, se zase stáváte vystrašenými a pasivními. Stáváte se hračkou, otrokem, dlouhou končetinou jiné osoby.

Vztah je jednostranně výhodný

…a ne pro vás. Druhá strana si může dovolit vše, vy prakticky nic. Druhá strana může být upřímná, až arogantní a uštěpačná, vy si nesmíte dovolit říct ani popel. Upřímnost je nežádoucí, protože vede k násilí; násilím míníme nejen facky a bití, ale také manipulaci. Druhá strana na sobě nechce pracovat, tvrdí, že se cítí být v pořádku a že problém ve vaší komunikaci nastává kvůli vaší neschopnosti a pružnosti ve zvládání plnění cizích tužeb.

Druhá strana má dojem, že si zaslouží být šťastná bez výhrad, a to přesně podle vlastního manuálu, jehož nedodržení se trestá a výhrady vůči chování druhé strany tento klid kazí. Nakonec raději přestanete být upřímný, přestanete navrhovat věci, které druhou stranu přivádí k hysterii. A z té se nakonec možná i stane usměvavá bytost, která by za vás dýchala; ale jen dokud budete dělat to, co vám ona řekne. Ale to se stává málokdy; toxický protějšek většinou stále nemá dost, protože s jeho jídlem roste chuť. Ani až dojde k vašemu totálnímu pozření druhou stranou, nedojdete klidu.

Žijete v neustálém napětí

Kontakt s druhou stranou bolí, i když si jeho výhody dokážete racionálně vysvětlit. Opakujete si, že je to jinak vlastně zlatý člověk. Subjektivně si hledáte argumenty, proč s ním kontakt udržovat. Mnohdy je taháte až z hlubin racionálna. Prohlubujete svou závislost na druhé straně tím, že si opakujete, jaký přínos pro vás má. Ale diskomfort je nakonec hlubší, než všechny výhody, které vám toxický vztah dává. Máte strach z ponížení, fyzického násilí, nátlaku, vydírání.

Slovo „ponížení“ znamená, že ze své úrovně jdete ještě o něco NÍŽE. Ponížení nemusí znamenat výhradně navození pocitu, že jste takový či makový. Poníženy mohou být i vaše lidské potřeby. Postupně zapomenete na všechna svá přání, všechny své touhy a sny, všechno, co se vám kdy líbilo a přikloníte se k tomu, co chce toxický partner.

Časem začnete „mykat“ v kontextu přání toxického partnera. My chceme. My potřebujeme. My uděláme. My plánujeme. Proč taky ne? Jste přece loajální partner a kopete za jeden tým! Přestanete přemýšlet za sebe samé a automaticky začnete přejímat přání a touhy druhého partnera. Možná dostanete nějakou příležitost vyjádřit se, ale časem vám dojde, že nemá cenu cokoli navrhovat, protože vaše názory a touhy nejsou důležité. Případně mají příliš mnoho kliček na to, aby se toxická protistrana snažila.

Toxická protistrana dost možná „myká“ celou dobu. Přece vám nedá munici k tomu, abyste jej mohli obvinit ze sobectví. A zároveň si tím vytváří zbraň na vás. Jakmile namísto „my“ řeknete „já“, jste označeni za sobce.

Zdá se nemožné odejít

Vždycky je nějaké ale a velice často dané ALE vytváří protistrana. V případě, že jsou překážky existenciální, hledejte jakékoli řešení, třebaže nebude nějakou dobu úplně komfortní. Včera bylo pozdě.

Nicméně opustit toxický vztah je těžké. S toxickými lidmi nás často spojuje společná minulost, domácnost, děti, příbuzenství, pracoviště. A v každé takové situaci není nouze o závazky. Dlužíš mi to, já bych se za tebe roztrhl/a, vychoval/a jsem tě, živil/a jsem tě, dal/a jsem ti dítě, střechu nad hlavou, jsme přece jedna rodina, jedna krev, jsme kolegové, to se kolegům nedělá, máš povinnost!

Nemáme povinnost dělat víc, než můžeme.

Toxický vztah nezná kompromis

Prosazení svých práv v toxickém vztahu je těžká disciplína a zpravidla nezná kompromis. Rozhodnete se například vyrazit si o víkendu s kamarády a komunikujete o tom s druhou stranou (je jedno, jestli je to rodič, partner nebo kamarád). Druhá strana propadne hysterii a začne s vámi manipulovat: „To mi chceš říct, že nebudeš se mnou? Tak to je nádhera, to jsem se dočkala pěkného vděku! To si nezasloužím tvůj volný čas? Proč chceš být někde jinde, s někým jiným?“ Nebo může dojít k naprosto přímočarému vydírání: „Jestli půjdeš ven, tak se zabiju. A bude to tvoje vina, protože jsi neloajální.“ 

Jak jsem psala v předchozím odstavci: toxický vztah nezná kompromisy. Musíte přeskočit na jednu, nebo druhou stranu; a to s vědomím, že žádná z těch stran není komfortní. V případě, že narazíte na takovou situaci, máte zpravidla dvě možnosti.

1. Změknout a přistoupit na masáž protistrany (omluvit se a zůstat doma).

2. Riskovat konflikt a stát si za svým (odejít). Samozřejmě existuje ještě varianta zahrát si na Kofiho Anaana a pokusit se situaci vyjednat; zeptat se, proč se ho daná situace dotkla a zkusit najít řešení. Pořád si existuje možnost, že jste zapomněl/a na společné domluvené plány a hněv protistrany je oprávněný. Nebo je druhá strana z nějakého důvodu podrážděná či v depresí a nakonec se omluví. Jediné, nad čím nemá smysl debatovat, je přímé vydírání („zabiju se“), protože je to cílená manipulace, zatímco v jiných situacích si nemusí člověk manipulaci ze své strany uvědomovat.

Nezapomeňte! Nejste zodpovědni za ničí štěstí a nemáte povinnost činit někoho šťastným. Není technicky možné činit někoho šťastným. Štěstí jedince je jen v jeho hlavě, jeho každodennosti a jeho přístupu k realitě. I když někoho velmi milujete, neměli byste se svými projevy lásky jít „na dřeň“. Zejména pokud „druhá strana“ trpí poruchou osobnosti, považuje své chování za správné a s největší pravděpodobností považuje své chování za správné.

Nechce vaše odmítnutí, ale ani váš kompromis. Kompromis je pro manilátora nutné zlo, které nehodlá podstoupit. A pokud jej z nějakého důvodu podstoupí, má pocit, že tím vznikl z vaší strany závazek. Že mu to zase dlužíte. Toxický člověk všechno počítá. Manipulativnímu toxickému partnerovi jde o to, abyste byli poslušní a vždy jednali podle jeho pokynů a přání.

Jedna věc je vyhovět přání někoho, koho máme rádi, přijmout jeho pozvání ke společným aktivitám nebo pomoci mu v nouzi. Věc druhá je nechat po sobě šlapat a skákat, jak dotyčný píská. Zopakujte si čtyři dohody, zejména „neber si nic osobně“ a „nevytvářej domněnky“.

Vztek a pocit marasmu u toxické osoby není vaše vina. Vy jste jen zrcadlo, ve kterém vidí sebe sama v pravém světle a důsledky svého jednání. Zkuste se zamyslet nad tím, proč se vás přání a kroky druhé strany dotýkají. Jakého stínu (nebo potlačeného jinového principu) se dotýká a tím vám ubližuje. Možná se toxický partner ve vašem životě objevil proto, aby vám to ukázal. Poděkujte mu za tuto zkušenost a jděte o dům dál.

V druhém díle článku o toxických vztazích si řekneme, jak se dá toxický vztah řešit a jak poznáte, že jej sami způsobujete.

Pokud vás článek oslovil, můžete se přihlásit k odběru novinek zde, koupit mi kafe nebo mi přispět na Patreonu.

One comment

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *